Matal Bohumír 1922–1988

Deštníkářka, 1946

olej, textilie na lepence, rám, 39,5 × 32 cm, sign. LD Matal 1946, na rubu autorem připsáno Deštníkářka

Konzultováno s Mgr. Martinou Švikovou. Přiložen Certifi kát pravosti podepsaný Mgr. Martinou Švikovou. Bude zařazeno v soupise díla Bohumíra Matala. Dílo bude publikováno v chystané publikaci Hubatová, Vacková, Nešlehová a kol.: Bohumír Matal. Provenience: Z významné moravské sbírky.

Dílo Bohumíra Matala Deštníkářka s kubistickými motivy a čapkovskými prvky vzniklo v roce 1946. Charakterem kompozice jej lze zařadit do autorova známého cyklu portrétů Hokynářka, Sochařka, Žehlířka, Mlékařka, Přadlena, Křídlovkář, aj., které vznikaly v letech 1946 a 1947. Díla z cyklu portrétů jsou součástí sbírek významných muzeí, například studie nazvaná Žena s deštníkem z roku 1946 se nachází ve sbírkách Moravské galerie v Brně. Současně s cyklem portrétů pracoval Matal také na významném souboru Deštníkáři. Dosud jsou doloženy dvě malby Deštníkářek, které Matal vytvořil v roce 1946. Obě tato díla jsou nezvěstná a není dostupná ani jejich obrazová dokumentace. Existuje pravděpodobnost, že nabízené dílo Deštníkářka je právě jednou z nich. V roce 1947 bylo jedno z těchto dvou děl vystaveno také v Domě umění v Brně na společné výstavě Bohumíra Matala a Ladislava Zívra. Technikou malby se dá dílo Deštníkářka připodobnit ke známému obrazu Zahradnictví tety Marie z roku 1945, který byl součástí výstavy Art Tchécoslovaque 1938–1946. Jejím cílem bylo znovunavázat kontakt s umělecko-kulturní sférou Francie a na jejím vzniku se podílel také Josef Šíma. Stejně jako u obrazu Zahradnictví tety Marie nechal i u nabízeného díla autor vyniknout strukturu podkladu nanesením tenké vrstvy lazury a vymýváním některých partií díla látkou, s cílem vytvořit co nejtenčí vrstvu barvy. O způsob, jakým Matal na obraze vytírání barvy (sfregatury) prováděl, se dle Igora Zhoře zajímal i Georges Braque, když zmíněnou výstavu navštívil. Bohumír Matal 36 36 U díla je jako podložka pro malbu použita lepenka, což lze považovat za výhodu. Lepenka je potažená tenkou vrstvou plátna opatřenou šepsem, a díky tomu je oproti prostému plátnu méně mechanicky zranitelná. Mnohé malby z třicátých let, kdy se tyto podklady prodávaly, vykazují velkou stabilitu. Libor Jaroš, restaurátor.