Tichý František 1896 –1961

Portrét nevěsty, 1941

olej na desce, rám, 24 × 19,8 cm, sign. UD Tichý 41

František Tichý patří k nejvýznamnějším představitelům české avantgardy první poloviny 20. století. Od raného období s velkým zaujetím ztvárňoval prostředí cirkusu a motivy s ním spojené (Hadí muž, Klaun, Krasojezdkyně, ...), které již v časném mládí důvěrně poznal. Často se vracel také k postavám z italské Commedia dell´arte (Kolombína, Harlekýn, ...). Náměty čerpal i z prostředí kaváren, varieté, každodenního života v ulicích, z velkoměstské periferie. Věnoval se krajině, ztvárnil neopakovatelnou krásu Prahy i Paříže, kde strávil několik let. Vytvořil řadu portrétů velkých osobností, které ho fascinovaly (Paganini) nebo které osobně znal (Josef Sudek). Neopomíjel ani zátiší, v nichž dbal na přesnou kompozici a přitom své motivy ztvárňoval volně a přirozeně. Přesnou a výstižnou kresbou a jemnou barevností dokázal vystihnout půvab a poezii všech svých motivů. Vedle volné tvorby se věnoval knižní (Jakub Arbes, Romaneta, Eduard Bass, Cirkus Humberto) i časopisecké ilustraci (Trn) nebo karikatuře. Tichý se stal jedním z nejosobitějších českých umělců své doby, velmi brzy si našel svůj nezaměnitelný styl, ve kterém navázal na Seuratův pointilismus, byl jedním z nejdůležitějších tvůrců našeho meziválečného poetismu a přiblížil se i neoklasicismu. Jeho projev, založený na brilantní kresbě a smyslu pro výstižnou zkratku, vycházel jednak z neobyčejných technických schopností a jednak z mimořádného citu pro ztvárnění lidských osudů. Využíval dokonalého zvládnutí výrazových prostředků a s lehkostí tak vyjadřoval své představy. Jeho tvorba působí velmi jemně a křehce, vyzařuje z ní mimořádná schopnost vystihnout atmosféru daného prostředí. Má psychologickou hloubku, dosahuje romantického ladění. O jeho díle a zajímavém až románovém životním příběhu psali významní teoretici a historici moderního výtvarného umění, k nimž patří Jan Tomeš, František Dvořák nebo Tomáš Winter. František Tichý učil po válce několik let na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde mohl předávat své rozsáhlé zkušenosti. Dbal na to, aby jeho studenti zvládli řemeslo a teprve potom se pouštěli do volné tvorby. Provenience: významná sbírka majitele ze severní Moravy. odborně konzultováno PhDr. Marie Dohnalová, PhDr. Jiří Machalický, PhDr. Rea Michalová, PhD.