Kolář Jiří 1914–2002

Tři Grácie, 1994

autokoláž, rám, sklo, 41 × 32,5 cm, sign PD JK 94

Jiří Kolář vytvářel surrealisticky laděné koláže už ve třicátých letech, kdy je také vystavil v Burianově divadle D 37. V době, kdy byl členem Skupiny 42, se soustředil hlavně na psanou poezii. Postupně se však ke koláži vracel, směřoval ke svým budoucím metodám, jimž předcházely raportáž, konfrontáž a nalezená koláž a v nichž uplatnil svou metodu deníku. Rozhodující období v jeho vývoji nastalo na přelomu padesátých a šedesátých let, kdy objevoval své nejdůležitější tvůrčí postupy. K nim patří muchláž, v níž je skutečnost deformována, ale můžeme ji vnímat novým způsobem. V chiasmáži natrhal stránky knih psaných v různých jazycích, zeměpisné nebo hvězdné mapy či notové záznamy na kousky, které sestavil v novém rytmu. Vycházel totiž z přesvědčení, že slovo ztratilo svůj původní smysl, a začal užívat písmena, slova a části textů jako výtvarné znaky. V roláži a proláži se prolínají různé významy a časy. Ve stratifii, ve které prořezával vrstvy barevných papírů, pronikl umělec v jakési zvláštní variantě informelu do spodních vrstev skutečnosti i vědomí. Série raných koláží spadá do rozhodujícího období, kdy Jiří Kolář své metody vynalézal a kdy rozvíjel svůj názor. Projevuje se v ní jeho smysl pro vyjádření či naznačení často nezvyklých souvislostí, pro jejich neustálé proměny a často i až nečekanou složitost. Právě v průběhu šedesátých let se do jeho tvorby, pohybující se na rozhraní mezi psanou a vizuální poezií, promítá svěží a nezaměnitelný pohled na svět, v němž vládne chaos i řád.