Kolář Jiří 1914–2002

Bez názvu, 1963

reliéfní chiasmáž, rám, sklo, 45 × 33 cm, sign. PD JK 63, na rubu uprostřed J Kolář 84

Jiří Kolář zvolna přicházel na své nejdůležitější postupy již od čtyřicátých let. Od počátku uplatňoval metodu deníku. Sbíral motivy, které ho zaujaly a pak je použil, když nápad dozrál. Nejvíc vlastních technik však vymyslel v období od konce padesátých do druhé poloviny šedesátých let. Jejich předchůdci se staly konfrontáž, raportáž a nalezená koláž, v nichž řadil reprodukce vystřižené z časopisů podle určitých vztahů a s nimi souvisejících pravidel. Kdysi řekl, že slovo pro něj v určitém období ztratilo původní význam a že se rozpadlo, protože bylo zneužíváno. Tehdy si uvědomil, že písmena nebo čísla lze využít jako vizuální znaky bez dalšího obsahu. Vytvářel tedy takzvanou evidentní poezii, což byla podle něj každá poezie, která nebyla vyjádřená slovy. Vždy mu šlo také o prolínání různých epoch dějin umění. Propojoval například motivy z barokních obrazů s obrazy velkých mistrů 20. století. Principy, které rozvíjel v psané poezii, využil i ve vizuálním projevu. Přitom nespoléhal jen na strohý řád, ale přirozeně uplatňoval také poetickou představivost a hravost. Nabízený soubor koláží pochází z doby, kdy své metody vynalézal, kdy jedna v rychlém sledu navazovala na druhou. Kolář je také často kombinoval, čímž dosahoval zvláštního účinku. Je nutné zdůraznit, že se díky svým objevům z tohoto období a své nevyčerpatelné invenci stal na delší dobu jednou z nejvlivnějších osobností u nás i v evropském měřítku. Udržoval kontakty s mnoha dalšími umělci ze zahraničí a je zastoupen v řadě veřejných i  soukromých sbírek u nás, ve Francii, Německu, Itálii, Spojených státech amerických, Finsku, Polsku, na Slovensku,…. V obsáhlém souboru koláží a dalších prací se objevují mnohé z jeho nejdůležitějších technik. Je třeba se v této souvislosti zmínit o vizuální poezii psané na stroji, které se u nás vedle něj systematicky Snaha o postižení mnohovýznamnosti a mnohovrstevnosti skutečnosti a touha dělat umění z čehokoliv jsou vnitřní premisy Kolářova vývoje od čteného slova k evidentní poezii. Metoda koláže měla v této souvislosti téměř monopolní postavení zřejmě proto, že umožnila využít svět jako slovník, a zároveň byla nejadekvátnější Kolářově představě totální simultaneity univerza v nás a mimo nás. Monopol koláže byl podmíněn mimoto i Kolářovou touhou – ostatně symptomatickou pro poslední desetiletí – po něčem, co vzniká jakoby samovolně, dá se vlastně najít hotové a co má přitom rysy umění. Lamač Miroslav: Jiří Kolář, Praha 1970, s. 10. Většina práce, kterou vyžaduje její stvoření, se odbývá ve tmě. Ale zrození je nemyslitelné bez světla. Jiří Kolář Křenek Emanuel: Jiří Kolář na fotografiích Emanuela Křenka. Opava 2001, s. 23. věnovali Josef Hiršal, Bohumila Grögerová, Vladimír Burda, Eduard Ovčáček, Václav Havel a další. V souboru je zastoupena také roláž, vznikající rozřezáním reprodukcí na proužky a jejich přeskládáním podle určitých, autorem předem daných pravidel. Zvláštním typem roláže je kubomanie, při níž rozřezal reprodukce na čtverečky, které znovu je uspořádal. Objevil také proláž, v níž se prolínaly dva různé, někdy takřka neslučitelné světy, jejichž kontrast nás nutí k zamyšlení. Výrazně je zastoupena i muchláž, kterou Jiří Kolář objevil náhodou, když zmačkal a zahodil papír s nezdařenou básní. Pak ho sebral a rozložil a najednou si uvědomil, že zmuchláním se mění či deformují původní vztahy, takže se můžeme na daný motiv dívat z úplně jiného úhlu pohledu. Stupňovalo se tak zvláštní napětí, měnil se obsah i estetická hodnota. Jednou z nejdůležitějších technik se stala chiasmáž, kterou vytvořil natrháním a stránek knih tištěných v různých jazycích a písmech, zeměpisných či hvězdných map, jízdních řádů,…… Takto vzniklé prvky v určitém rytmu znovu skládal. Samozřejmě, že Jiří Kolář užíval také klasickou koláž, v níž byl obsah dán druhem nalezených prvků. Utvořením souboru vznikl jedinečný celek, připomínající rozhodující fázi umělcova vývoje. Představující, jak už jsem výše napsal, v čisté podobě či v kombinaci některé z jeho nejdůležitějších postupů, které později shrnul v publikaci nazvané Slovník metod. Tato nabídka pochází ze souboru 59 Kolářových prací získaných ze sbírky jeho přítele výtvarníka, vybrané s nevšedním citem pro kvalitu i pro zastoupení základních originálních technických postupů, které jsou ovšem spojené s obsahem. PhDr. Jiří Machalický