Škoda Vladimír *1942

Konstelace 1=2 (dipt.) – 2ks, 1986–2000

kovaná černě patinovaná ocel, leštěná ocel, průměr 44,5 × 2,5 cm
dohromady
Vladimír Škoda odešel v roce 1968 do Paříže a brzy dospěl ke svému charakteristickému uměleckému názoru. Využívá techniku kování, pracuje s tvarem koule, jejíž povrch zpracovává různými způsoby. Na svých výstavách řadí jednotlivé prvky do soustav, které připomínají uspořádání vesmíru a do nichž se promítá energie spojená s pohybem hvězdných těles. Je až neuvěřitelné, jak proměnlivé a různorodé mohou být instalace, jejichž základem je koule, jeden z nejjednodušších, a přitom nejdokonalejších tvarů. Vladimír Škoda se prosadil v mezinárodních souvislostech, stal se vlastně francouzským sochařem, ale od skončení komunistického režimu pravidelně přijížděl do Čech a uskutečňoval tu výstavy v předních institucích i soukromých galeriích (Národní galerie v Praze, Muzeum Kampa v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Galerie Pecka, aj.). „Dílo Vladimíra Škody odkazuje k úvahám renesančních myslitelů, kteří vycházeli z antického myšlení a proměňovali ho. Renesanční kosmologie byla založena na číslech, harmonii, proporcích a kráse matematicky propočítaných modelů sluneční soustavy. Svět geometrie uklidňuje, je jasný a čistý, má řád, vše do sebe v eukleidovském světě přesně zapadá. Na eukleidovské geometrii, kdy člověk rozumem a myšlením vítězí nad prvotních chaosem, jsme jako civilizace vyrostli, byť jsme k ní museli přidat geometrii hyperbolickou, eliptickou, sférickou, absolutní a Riemannovu. (z katalogu Vladimír Škoda, Mysterium Cosmograficum Johannes Kepler, upraveno, zkráceno) Vítková Martina, Miroslava Hajek. Vladimír Škoda, Mysterium Cosmograficum Johannes Kepler. Praha: KANT – Karel Kerlický, 2018.