Merta Jan *1952

Bílé sklo (dobrovolným hasičům), 2018

epoxid, pigment, sklo, překližka, 108 × 69,7 × 4,7 cm, sign. na rubu Jan Merta 2018 BÍLÉ SKLO (DOBROVOLNÝM HASIČŮM)
Pohled, jeho zrcadlení, výměna mezi obrazem a divákem je reciprocita vztahů ovládání a bezmoci, přitažlivé nebezpečí krásy, možnost, že tím, co schránky obsahují, není relikvie lásky, ale Pandořin odkaz. Je to nerozhodnutelnost toho, co s námi udělá nezbytnost účasti na světě, naše fascinace světem, ambivalence velkých emocí a naléhavých vjemů, hranice mezi účastí a násilím, fascinace krásou, která nás povznese a zničí. Jedno je však jisté: tomuto naléhání se nelze vzepřít, nelze ho obejít, vytěsnit, zrušit, neumožnit mu průchod. Císař Karel, Jan Merta. Obrazy a práce na papíře 1985–2005. Brno: Moravská galerie v Brně, 2005, s. 15–16 Malířská tvorba Jana Merty se v českém prostředí výrazně prosadila od konce osmdesátých let 20. století a od té doby patří k významným příspěvkům české současné malby. Umělcův malířský přístup směřoval od počátku k lapidárnímu obrazovému vyjádření, které vycházelo z konkrétní předlohy, běžných předmětů, krajin, postav nebo portrétů, často spojených s osobními zážitky, ale výsledný obraz postupně oprošťoval na hranici abstrakce. Nezastupitelnou roli proto hrají názvy děl, které připomínají vazbu na konkrétní motiv a často tvoří pointu díla. Vytváření dojmu prostoru v obraze, zachyceného modulováním světla a především barvy, patří k typickým znakům Mertovy malby. Důležitou úlohu pro něj má také téma obrazu a média malby samotné. Velkoformátové virtuózní malby s delikátní barevností jsou zastoupeny ve významných českých i zahraničních sbírkách. Vystaveno: Jan Merta 70% umělce 30% tramvajáka, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha 1, 5. 12. 2018 – 26. 1. 2019, Můj milý Ježíšku, Galerie Zdeněk Sklenář, 1. 12. 2019 – 15. 12. 2019.