Fischer Artur 1884–1943

Partie z Jičína, 1933

olej, plátno, autorská lišta, 49 × 59 cm, sign. LD AF 33, rentoilováno
Provenience: dílo pochází ze soukromé sbírky advokáta a poslance Českého zemského sněmu Františka Kloučka. Pravost potvrzena Arno Paříkem. Lit.: Arno Pařík, Zapomenutý malíř Arthur Fischer, Roš Chodeš, červen 2009. Jestliže by měl něčí osud naplňovat temné období našich dějin, tak je to určitě jméno Artura Fischera, tím skutečně naplňujícím a příkladným. Mladý malíř byl přijat na Drážďanskou výtvarnou akademii do ateliérů věhlasných profesorů Richarda Müllera a Albina Eggera-Lienze. Za blízkého přítele a spolubydlícího má krajana, básníka a kreslíře, Františka Gellnera, jehož předčasná smrt ve vojenském tažení první světové války je podnes mytická. Posléze si Artur Fischer rozšíří vzdělání o pražskou AVU (ve speciálce Maxe Pirnera), kde nalezne dalšího životního přítele a spolužáka, malíře Karla Holana. Díky Holanovi máme dnes alespoň o Fischerovi několik málo vzpomínek, které zaznamenal Arno Pařík ve svém objevném článku „Zapomenutý malíř Arthur Fischer“. V něm popisuje poslední roky malířova života, ve kterých se rozhodl převzít vedení rodinné textilky na progresivní art decový design ve východočeském Jičíně. Textilka mu ale byla nacisty záhy arizovaná a po roce nucených prací v Sobotce byl se svou rodinou deportován nejprve do terezínského ghetta a následně do koncentračního tábora v Osvětimi. Z mimořádně vzácných ukázek jeho malby si dnes můžeme kusým způsobem poskládat, jak Artur Fischer maloval. Soustředil se převážně na krajinomalbu, kdy stromořadí byla redukována stejně jako u oblíbeného profesora Eggera-Lienze. Někdy docházelo i k tomu, že krajiny vypadaly biblicky neoklasicistně, čemuž napomáhala jejich monochromita. Leckdy byl dojem podobný jako z některých „prázdných“ maleb Otakara Kubína. O to vzácnější jsou Fischerovy obrazy dějovější a barevnější, což je příklad zde uvedených olejomaleb.