Matal Bohumír 1922–1988

Touha po ženě, 1943

tužka, papír, 20,4 × 16,6 cm, sign. PD Lohbrück 8/8 1943
Lit.: Bohumír Matal. Kat. výst. Dům umění města Brna 1998–99, s. 43–54. L. Kundera, J. Malina, K. Svobodová: Bohumír Matal. Brno 2006, s. 32–39. Jan Štursa Skupina 42, Bohumír Matal
Malířské dílo Bohumíra Matala bývá spojováno především s estetikou Skupiny 42, jejíž charakteristické rysy, jako je poetika města a jeho periferie, stroje, technika a úděl člověka ve městě, přetrvaly v různých obměnách v Matalově tvorbě po celou dobu jeho života. Matal se stal členem skupiny po skončení války jako nejmladší a jediný mimopražský člen. Svědčí to o jeho mimořádném malířském talentu, který se projevil již během jeho středoškolského studia na brněnské Škole uměleckých řemesel (1937–1941), kde mu byl předčasně nabídnut akademický titul. Krátce po ukončení školy byl Matal deportován do německého pracovního tábora Lohbrück, kde do konce války vykonával těžkou fyzickou práci v řetězárně. Kresba Touha po ženě z roku 1943 patří do uceleného souboru drobných výtvarných děl v duchu imaginativního surrealismu, které Matal kreslil v tíživé situaci a posílal je každý týden společně s dopisy poštou domů. Krátká kapitola jeho tvorby, uzavřená po návratu domů, překvapuje svojí uměleckou vyzrálostí, suverénní kresbou a jasným uměleckým názorem. Umělecky a sběratelsky cenné dílo představuje ojedinělou nabídku na trhu.