Rykr Zdenek 1900–1940

Bez názvu, 1919

tempera, papír, rám, sklo, 79,7 × 76,5 cm, sign. LD Rykr
Lit.: Vojtěch Lahoda a spol., Vědecký katalog výstavy Zdeněk Rykr 1900-1940, Galerie hlavního města Prahy, 2000 s. 35-36, 47-49 a k vyobr. tamtéž – č. katalogu 4, 7 a 18. Z posudku PhDr. Jiřího Urbana: Dominantou obrazu ale není sociální téma - figurálního prvku žen skloněných k práci, ale polarita či protiklad monumentálních tmavých, staticky působících hald a dramaticky zbarvené oblohy v prudkém pohybu mračen. Obraz nese v sobě expresivitu a nesporné vcítění autora. Skupina žen podaných v syntetické zjednodušené formě oproštěné od zbytečných detailů se jeví jako integrální součást celkové tvarové komposice. Jejich expresivně prodloužené paže korespondují s rukopisem splývavých tahů štětce zobrazujících haldy. Celkově by se dala použít charakterisika – expresivní realismus se sociálním zabarvením. Těžební věž a přilehlé budovy v pozadí a vertikály komínů působí víceméně neutrálně i přes jistou expresivitu oněch vertikál. Posuzovaný obraz lze zařadit do rané Rykrovy tvorby 1918-1920, nejpravděpodobnější datování je r. 1919. V tomto raném období tvorby na Rykra působilo současně více různorodých vlivů. V této době, těsně po skončení 1. světové války se hlásil nový životní pocit a s ním i touha po pravdivosti uměleckého sdělení. V tom se mísil vliv jakoby impresivního smyslového dojmu (citovost) se syrovým realismem (pravdivost). K tomu u Rykra nacházíme přirozený cit pro expresionismus a zejména vliv E. Muncha, který je zcela zřetelný u několika krajin z let 1919 a 1920.*) Přechodně mu nebyla vzdálena ani sociální tematika. I když se nedochovaly obrazy s figuálními motivy, existuje důkaz, že je v této době Rykr maloval *) Inspirací k posuzovanému obrazu mohl být Rykrův autentický zážitek z prostředí Krušnohorských uhelných dolů, který mohl získat během svého několikaměsíčního pobytu v městečku Chyše, které se nachází v podhůří Krušných hor. Signatura a datování: Signatura se vcelku shoduje se signaturami z téže doby - např. se signaturou na obraze „Krajina s motivem zatáčející se cesty, 1919, značeno vpravo dole : Rykr 19, Muzeum v Chotěboři, nebo se signaturou na obraze „Krajina”1920, sig.vpravo nahoře Rykr 20, soukromá sbírka, Kolín. K podepření tvrzení o Rykrově autorství posuzovaného obrazu zásadně přispívá srovnání s obrazem „Navečer”, 1919, značeno vpravo dole. Z. Rykr Chyše 19, soukromá sbírka (repr.v katalogu *) kat.č. 4. Na srovnávaném obraze nacházíme prakticky totožnou kompozici dvou proti sobě se svažujících kopců a v jistém protikladu k jejich statické formě se nad nimi objevuje výrazná expresivně barevná hmota mračen, která je blízkou obdobou oblohy na srovnávaném obraze. Spodní mysteriozní nasvětlení mraků silně napovídá vliv Muncha. Jen v prvním plánu je skupina žen na hlušině z posuzovaného obrazu zaměněna shlukem stavení a vertikálami stromů, které korespondují s vertikálami tvarů na pozadí srovnávaného obrazu. V zadním plánu je neutralita těžební věže a budov nahrazena neutrálním kopcem. Posuzovaný obraz je doposud neznámým dílem Zdeňka Rykra z jeho raného tvůrčího období, vytvořený nejpravděpodobněji v závěru r. 1919 za jeho pobytu v Chyši.