kelim, oboustranný, 200 × 300 cm,
Moravská gobelínová manufakturaVýchodiskem tvorby Petra Kvíčaly je chápání obrazu jako svébytného
lyrického řádu – tento řád není určován striktním pravidlem, právě vztah
mezi pravidlem a jeho porušením či obměněním subjektivní autorskou
volbou je jedním z dominujících „obsahů“ výtvarníkovy práce. Jeho
malířské a kreslířské počátky výrazně ovlivnilo poznání toho, jak se
s problémy ryze výtvarného lyrismu vyrovnávali autoři o několik roků
starší. Nejprve to byl osobní kontakt s brněnským Petrem Veselým, jehož
práce mu byly příkladem lyrického zpracování obrazu zachovávajícího
vazby k viděné realitě; poznání díla předčasně zemřelého Michala
Ranného u jeho rodiny ve Štěpánovicích mu potvrdilo správnost
i oprávněnost započaté cesty a později mu ukázalo také její omezení.
Jiří Valoch V osmdesátých letech 20. století rozvinul Petr Kvíčala, generačně
i názorově spřízněný s generací umělců skupiny Tvrdohlavých, osobitou
polohu abstraktní geometrické malby, jejímž východiskem se stal
ornament jako hlavní předmět obrazového sdělení. Elementární
geometrické tvary a znaky, jako je vlnovka, kruh, čára a křížek, se od
té doby staly hlavním výrazovým prostředkem autora, zachycující
archaickou zkušenost inspirovanou lidovou tvorbou prostřednictvím
univerzální geometrické výtvarné řeči, jejíž variabilitu dokázal Kvíčala
plně využít. V obraze s názvem V červnu z roku 1988, pojatém svěžími
letními tóny růžové a žluté, je, podobně jako v dalších malbách z tohoto
období, geometrická struktura vytvořená nepřesnou ruční malbou, jejíž
nepravidelnost a drobné odchylky dodávají dílu živost a organičnost,
stojící v protikladu ke geometrickému členění plochy. Rytmiku prvků v obraze, jejich serialitu, strukturu a rozvíjení v ploše
uplatnil Kvíčala od devadesátých let především ve vlnovce, která umožnila
vytvoření jednotlivých segmentů, ale také bohaté sítě vzájemně se
prolínajících a vrstvených linií, jež se v průběhu devadesátých let uplatnily
také na velkoformátových zakázkách v architektuře nebo v textilních
realizacích. Kvíčala opakovaně spolupracoval s Moravskou gobelínovou
manufakturou ve Valašském Meziříčí, která vyrábí gobelíny a tapisérie
podle výtvarných předloh řady současných umělců. Červenobílá barevná kombinace koberce s výraznou signální
působivostí se v devadesátých letech stala
téměř Kvíčalovým poznávacím znamením.
Přenesení motivu vlnovky z obrazů na textil
nebo zdi architektury představuje pro Kvíčalu
hru s prostupností malby do oblasti užitého
umění, ale také s překračováním limitů
závěsného obrazu směrem do prostoru.
#23024116
aukce 65
65. aukce Výtvarného umění, starožitností, designu a skla
Informace na aukce@sypka.cz, mob. 608 958 322.
