14AlfonsMucha1860 – 1939Hlava mladé ženy v šátku, 1911
Hlava mladé ženy v šátku, 1911
Vytvořeno
1911
Technika
Pastel, akvarel, běloba, papír, rám
Rozměry
v 46 × š 32,7 cm
Signatura
sign. PD Mucha 11
Stručný popis předmětu
Přiložen znalecký posudek PhDr. Karla Holešovského.
Portrétní či studijní kresba, signovaná Alfonsem
Muchou, patří do údobí jeho tvorby ještě
bezprostředně spojené s jeho vrcholnými uměleckými počiny, jmenujme plakáty pro Sarah Bernhardtovou, dekorativní panneau ročních dob či personifikace drahokamů. Alfons Mucha v této kresbě dokázal, že je dnes hodnocen především jako skvělý kreslíř, který úspornými výtvarnými prostředky dosáhl maximálního výtvarného účinku a umělecké přesvědčivosti. Dráždivý trojakord šedivého papíru, barevné rudky a kvašových detailů čerpá z nejlepších tradic vrcholné evropské kresby. Nehledaná suverenita kresebného přednesu, ušlechtilost v intenzitě modulované linie a pronikavý pozorovací talent, schopný převést viděnou skutečnost do osobitě abstrahované výtvarné formy, jsou dokladem nejen kvality této kresby, ale i nezpochybněné autentičnosti. Kresba vznikla nepochybně v souvislosti s velkými malířskými úkoly Muchovými, na kterých tehdy již pracoval nebo se na ně důkladně připravoval. Jmenujme alespoň výzdobu Obecního domu v Praze a Slovanskou epopej. Ačkoliv může být tato kresba chápána jako soukromá portrétní etuda, jako výsledek okamžitého tvůrčího rozpoložení
a zanícení, je nepochybné, že posloužila zajisté i jako
možný zdroj zaznamenané motivické inspirace pro
další využití. Přes portrétní rysy je nakreslená hlava
typem, který se v Muchových dílech nezřídka objevoval.
To, že kresba měla perspektivnější význam, než jen
okamžitý portrétní záznam, je doloženo především
v široce rozevřených očích, nejen zdůrazňovaných
Alfonsem Muchou. Ale i dalšími malíři a kreslíři na
přelomu století, které jsou nadány nápadnou výrazovou intonací. Ve své alegorické transpozici vyjadřují dobově tak často zobrazované pochybovačné i dychtivé očekávání příchodu nového věku, stejně jako spleen konce minulého století. V tomto smyslu přejal Mucha, jako mistr vrcholného secesního dekorativismu, i rysy tehdejšího
symbolismu jako Jan Preisler a jeho druhové.
Kresba je nepochybným dílem Alfonse Muchy,
která svou evidentní technickou bravurou
odškodňuje diváka za jistou míru nepotlačitelného
tradicionalismu. V té době měla Osma již za sebou
svá první revoluční vystoupení v oblasti nového
uměleckého cítění expresionistického.
