17 Vincenc Makovský 1900 – 1966 Portrét Jana Skácela

Pravost potvrzena PhDr. Reou Michalovou, Ph.D., PhDr. Michaelem Zachařem.

K nejvýznamnějším sochařům naší moderní doby patří nepochybně oba novoměstští rodáci Jan Štursa a Vincenc Makovský. První dovršil starou éru jdoucí od baroka přes Myslbeka až k Rodinovi a Bourdellovi, druhý naopak otevřel brány sochařství nejnovějšímu sahajícímu prakticky až podnes. Novátorské počiny Makovského let třicátých mají vskutku světové parametry a jako jeden z prvních zařadil k výsostným materiálům cement, beton a surové železo. Komplexní pojetí uměleckého díla rozvíjel i ve složitých dobách poválečných, která vedle roviny oficiální zahrnovala naštěstí i zázemí rodinná, přátelská a někdy skrytá. Šedesátá léta pak úžasně propojila výtvarníky s básníky, filmaře s architekty, divadelníky se skladateli a to vše vykvetlo v úžasná umělecká díla. Stopy oněch přátelství nejednou shledáváme i ve zcela konkrétních počinech jako tomu je příkladně i v tomto ryzím portrétu básníka Jana Skácela. O víc jak generaci starší sochař tu načrtl hutnou a sonorní tvář s výraznou básníkovou anatomií, charakteristickým obočím, pod nímž plaménkuje variačně bohatá mimika bytostného poety, jenž vtiskl charakter celé své generaci jednadvacátníků. Doklady archívní povahy jako jsou osobní péefka jen stvrzují autenticitu mimořádně vzácného artefaktu ze sbírky známého kunsthistorika dr. Jiřího Hlušičky, dlouholetého ředitele Moravské galerie v Brně.