Václav Stratil je umělcem, který se pohybuje mezi různými médii,
nikoliv aby je především intermediálně používal pro svoje témata,
ale spíše aby se k nim vztahoval a reflektoval je samotné v kontextu
současného provozu umění a jeho místa ve společnosti. Stejně jako
pracuje s médii, nebo obecně s uměním, sebereflektivně zkoumá
i identitu umělce v dnešním světě. Sám sebe používá jako materiál
a objekt řady svých významných uměleckých realizací, performativních,
fotografických i malířských děl. Činí tak s humorem, nadsázkou,
ale i zcela vážně. Opakovaně se vrací k malbě, které se věnoval už
v sedmdesátých letech během svých vysokoškolských studií v Olomouci,
kdy reagoval na její modernistická východiska. Pracuje s textem, nejdříve
ve svých abstraktních procesuálních velkoformátových šrafovaných
kresbách, později ve svých obrazových vzkazech a nápisech.
Od začátku devadesátých let se zabývá tématem autoportrétu a hrou
s vlastní podobou.
