Milan Grygar se ve své práci již po více než třicet let zjevně odvolává
spíše než na fenomén hudby na oblast zvuku v jeho energetickém
principu a vztahu k časovosti. V dějinách současného umění je to
cesta ojedinělá. Vyznačuje se střídáním výrazně odlišných etap, vede
od akvarelů zářících zdánlivě zcela bezprostřední spontánností až ke
kompozicím, v nichž se ve formě minimální stručnosti artikulují základní
prvky výtvarné řeči.
Jean-Yves Bosseur
