36 Vladimír Komárek 1928 – 2002 Tři vázy, 1983

Už od svých počátků řadil Vladimír Komárek věci v obrazovém prostoru průčelně; nejdůsledněji tak však činí v posledních letech, a to právě ve skladbách figurálních. Toto pojetí, v němž lze spatřovat ohlas frontálnosti postav byzantských ikon nebo munchovské gradace obrazového organismu, rozvíjí s ohledem na psychologický účin díla. 

Hieratičnost obrazů Vladimíra Komárka a grafik podporuje kompozice budovaná často na střední svislou osu (v některých dílech nepatrně posunutou do strany). Tuto zálibu v symetrickém vyvážení obrazové plochy malíř spojuje se vzpomínkami na chvíle u svátečního stolu a zdůrazňuje ji poukazem na to, že prostý člověk jeho mládí stavěl všechno na střed. (V. Komárek, katalog výstavy, Liberec 1983). Ať už vlastní pohnutky tohoto kompozičního řešení jsou jakékoliv, způsob, jakým je autor používá, není ani stereotypní, ani jednoznačný. 

Lit.: Hlušička J., Vladimír Komárek obrazy. Praha: AKROPOLIS, 1995, s. 16.