22 Stanislav Diviš * 1953 Malba č. 16

Stanislav Diviš se narodil roku 1953 v Kutné Hoře a k výtvarnému umění se dostal jistou oklikou přes řadu dělnických zaměstnání. Roku 1982 byl konečně přijat ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze na obor restaurování. V letech 1984–1987 uspořádal společně s Jiřím Davidem šest poloilegálních Konfrontací, které byly pro tehdejší studenty jedinou možností, kde mohli zcela svobodně vystavit svá díla. V roce 1985 byl pod záminkou přestupu na VŠUP donucen ukončit své studium a od roku 1987 již pravidelně vystavoval na zásadních domácích i zahraničních výstavách současného umění. Toho roku také vzniká skupina Tvrdohlaví, jejímž zakládajícím členem Stanislav Diviš byl. V letech 1996– 1997 působil jako asistent v ateliéru vizuální komunikace Jiřího Davida na AVU, v letech 2002–2010 pak vedl vlastní ateliér malby na VŠUP. Divišova tvorba se v průběhu času rozvíjí v řadě obrazových sérií, v nichž je jasná tematická a formální rozmanitost jeho díla a také vnitřní variační linka uprostřed každého cyklu. Nejtypičtějším rysem jeho práce se staly geometricky abstraktní kompozice, které využívají různorodé umělecké, grafické či vědecké předlohy. Jiří Přibáň v knize „Obrazy české postmoderny“ (2011) dílo Stanislava Diviše charakterizoval jako zcela svébytnou kombinaci estetické volnosti, abstrakce a skeptického realismu, který rezignoval na možnost zachytit bezprostřední svět a život v jeho neredukované autenticitě. Je v něm obsažena zkušenost, že naše realita je vždy závislá na nějakém projevu, ať se jedná o projev výtvarný, mytologický, vědecký, řemeslný nebo tělocvičný. Na aukčním trhu je Stanislav Diviš jen velmi spoře zastoupený. V letech 2004–2025 bylo draženo pouze 29 jeho maleb, přičemž významnější, rozměrnější a publikované práce, k nimž „Malba č. 16“ nesporně patří, se skutečně dají spočítat na prstech jedné ruky. Význam předloženého obrazu podtrhuje fakt, že byl prezentován roku 1992 v dnes již legendární Galerii MXM, jedné z prvních soukromých galerií, které u nás vznikly po sametové revoluci a jež zažívaly v nové svobodné atmosféře velký „boom“. MXM s umělci, které prosazovali manželé Ševčíkovi, byla jedním z nejzajímavějších ohnisek současného umění. Předložené dílo „Malba č. 16“ je autentickou, galerijní a sběratelsky vzácnou prací Stanislava Diviše, autora, jehož tvorba patří od nástupu na scénu k výrazným autentickým hodnotám české výtvarné scény přelomu 20. a 21. stol. a jehož kdysi k umění přivedl obdiv k dílu Františka Kupky. Diviš pojmenoval svoji metodu na sklonku 80. let s nespornou dávkou ironie „vědeckým realismem“. Jak dobře zhodnotil kurátor Martin Dostál, pravdivost „vědeckého realismu“ je v Divišově podání malířsky přesvědčivá, koloristicky bravurní a inovačně nápaditá.