Sobotka Jiří *1955

Slast, 1990

skelná pryskyřice, 178 cm, sign. rytá
Předmětné metafory a alegorie, pod těmito vlivy Jiří Sobotka hledá na konci 80. let 20. stol. pro svou práci nový směr. Odráží to i kresby z té doby, které fixují nejrůznější představy. Objevuje se motiv nádoby a prvek tekutiny, plynutí, narušování pevného tvaru, pro sochaře vlastně dost nepřípadný. Expresivní sochařský tvar prací s technicistní tematikou střídají neosobní zjednodušující formy. Okolo roku 1990 vzniká skupina soch, které zvláštním způsobem prolínají věcnost s fragmenty lidské figury nebo s volnějšími narážkami na tělesný princip. Je tady odevzdaně kráčející láhev (Něco s obsahem, 1990), zraněná a krvácející láhev (Rány lahve, 1990) nebo strnule sedící postava s hlavou zaměněnou za žárovku (Bez názvu, 1990). Tvarové metafory i názvy těchto soch navozují existenciální obsahovost – jak jinak chápat klečící mužské torzo, kterým marně protéká proud modré tekutiny (Něco s osudem, 1990) nebo životní dilema přímo vepsané do podstavce jedné terakotové sošky – „Vita activa/vita contemplativa“ (Teoréma, 1990). Zároveň jsou tady rozpoznatelné narážky na archaické umění (starověké egyptské a řecké sochařství) nebo klasické ikonografické typy (christologický námět). Toto vrstvení odkazů a využívání obrazů uložených v historické paměti dává Sobotkově osobnímu přemítání zakotvení v obecnějších významech předávaných známou řečí sdílených kulturních signálů. Ukazuje to na stopy postmodernistického názoru s jeho ohlížením za historií umění a s jeho skepsí vůči privilegovanému autorskému já a subjektivní expresi. Nepřímé vyjádření oklikou přes útržky povědomých symbolů a příběhů se v té době objevuje i u dalších generačně spřízněných autorů (např. Nikl, Róna, Gabriel) a jakoby mělo dovést zpět k dorozumění a navázat na přerušenou komunikaci mezi umělcem a divákem, která se zkomplikovala v náročnosti modernistických konceptů. Lit.: Jiří Sobotka, Skororetro, 2015, vydal J. Sobotka, vyobr. s. 11 Vystaveno v Muzeu města Brna, na hradě Špilberk, 2015, v Galerii výtvarného umění v Chebu, 1992, v Domě umění města Brna, 1991.