šamotová pálená hlína, glazura, kovový rám, 54 × 37 × 4 cm, sign. LD Viková 78
Raná tvorba Jindry Vikové ze sedmdesátých let 20. století je zaměřena především na práci s keramikou, kterou studovala u prof. Otto Eckerta na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1964–1969). Materiál, tradičně spojovaný s užitou tvorbou, posouvá autorka do roviny volné sochařské tvorby. Keramické figurativní práce, hlavy nebo zvířecí motivy pojednané malbou na glazuře, reagují svébytným způsobem na vlnu nové figurace v českém umění. Na konci sedmdesátých let vytvořila Viková sérii reliéfních kachlí, v nichž malbou vytvořila iluzi hlubokého prostoru. Vystavila je v Galerii Mladá fronta s obrazy Petry Orieškové, s níž ji pojil zájem o kočkovité šelmy, zachycované často v pohybu s detaily jejich anatomie. Tvorba J. Vikové získala od osmdesátých let řadu významných mezinárodních ocenění.