Drápal Vladimír 1921–2015

Venuše venkovská, 1982

sádra, v. 40 cm, sign. V.D.82 uvnitř
Tvorba malíře, grafika a sochaře Vladimíra Drápala je celoživotně spojená s jeho rodnou vsí Tvarožná u Brna. Poskytovala mu inspiraci a náměty z vesnického života, s podobiznami sedláků, moravských žen, domácích zvířat a venkovského koloritu, které ve svém díle svébytným způsobem tematizoval. Drápalova tvorba vychází z modernistické tradice spočívající v tvarové zkratce, abstrahujícím, redukovaném výrazu a suverénní kresbě tvořené několika tahy pera, připomínající picassovskou inspiraci nebo Brancusiho a Moorovu tvarovou a objemovou modelaci. Záměrná stylizace lidských postav, portrétů a zvířat vedoucí až k různým tvarovým deformacím nepřibližuje jeho práce ke grotesce, ale spíše k podobě pravěkých a primitivních zobrazení a předobrazů, zdůrazňující pouze určité archetypální rysy a znaky zobrazovaného objektu. Tímto způsobem jsou často zachyceny Drápalovy oblíbené venkovské ženy coby „Venuše“ nebo jedinečné sochařské portréty vesničanů. Oblíbeným motivem Drápala byl kůň, zejména studie jeho hlavy nebo vyhublého šlachovitého těla poznamenaného těžkou prací, zachycovaného v nejrůznějších variacích.
K tomuto dílu je přiložena monografie V. Drápala.