kombinovaná technika, papír, plátno, rám, 120 × 215 cm, sign. LN 92–98 MAINER
Martin Mainer patří ke generaci umělců, jejichž tvorba se utvářela v průběhu osmdesátých let 20. století v prostředí pražských výstav Konfrontací a okruhu autorů skupiny Tvrdohlavých. Mainerův bytostný malířský naturel s výraznou imaginací a expresivitou, spolu s až barokní obrazotvorností, z něj učinily výrazného představitele této generace. Obrazy z tohoto období jsou charakteristické silnou uměleckou vizí, která se pohybuje za hranicí viděného světa. Díky Ceně Jindřicha Chalupeckého, kterou získal v roce 1993, vycestoval do Ameriky, kde poznal hinduistické učení (podobně jako Vladimír Kokolia), které zásadním způsobem ovlivnilo autorovo duchovní směřování a projevilo se také v tématech malířských děl. Martin Mainer studoval v letech 1978–1981 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a v letech 1981–1985 Akademii výtvarných umění v Praze. Od roku 1998 vyučoval na Fakultě výtvarných umění v Brně, kde se stal docentem (2002) a profesorem (2004). V letech 2012–2018 vedl ateliér malby na Akademii výtvarných umění v Praze.