Navrátil Josef (1798–1865)

Před bouří, 20.–30. léta 19. stol.

olej, plátno, rám, 79 x 63 cm,

odhadní cena 500 000–700 000 Kč. Přiložen odborný znalecký posudek PhDr. Michaela Zachaře. Srov.: Publikováno Galerie: periodický umělecký dvouměsíčník. Kladno: [s.n.], 1924, sv.1. 6x ročně. Z posudku PhDr. Michaela Zachaře: Krajinářství bylo za Navrátilova života a ještě dlouho po jeho smrti nejznámějším oborem jeho malířství. Nejméně se vymykalo z rámce soudobého umění a začlenilo se i do českého krajinářství jako vývojový článek, který je několika nitmi – například krajinami Grundova žáka F. X. Procházky – připojen k dřívějšímu jeho vývojovému stupni. Navrátilovy krajiny byly již ve třicátých letech 19. století předmětem obdivu a byly vedle řemeslné malby pokojové patrně i hlavním zdrojem jeho příjmů. Z dobových zpráv a katalogů kolem roku 1830 víme, že vystavoval podobizny, biblické výjevy a krajiny, z nichž ale je většina ztracena. Po bezmála sto letech se ze soukromí vynořil kdysi publikovaný obraz, olejomalba na plátně většího rozměru než jsme u Navrátila zvyklí a ukazující právě onu zárodečnou fázi raných umělcových inspirací. Dílo nápadné, ještě barokní dramatičnosti a jakési středoevropské univerzálnosti, upomene přitom na zčásti italinizující výškově formátované heroické krajiny Václava Vavřince Reinera a pak právě na v Praze oblíbená Procházkova nokturna, která vznikala zvláště v poslední dekádě jeho života (krásné bylo i ve Waldesově sbírce, dnes ve sbírce pojišťovny Kooperativa). Ty mohl a vlastně musel Navrátil jako mladík vídat ve výstavách i domácnostech a blíže je i studovat. Nově nalezený výrazově nepochybně sugestivní obraz zaujme precizností technického provedení, štětcovou virtuozitou a uměřeností světelné režie. Pojetí figurální stafáže je velmi živé, věrohodné a jakoby předjímalo Navrátilův budoucí zájem o figurální výjevy jako takové. Jaromír Pečírka připomíná ve své navrátilovské monografii (Praha, Melantrich 1940) rozmanitost pojetí krajin, kdy Josef Navrátil střídá pojetí kompozice i stylu a oceňuje ty, na kterých „je romanticky vzrušená příroda, hory, skály, útesy s ženoucí se bouří, s burácejícím větrem“.