Franta Anýž fa

Zábradlí Rudolfinum – 21 ks

Čechy, vyhotovila pravděpod. fa Franta Anýž v letech 1922-32, bronz, tombak, celková délka cca 20 m, výška 121 cm, původní stav, 21 ks

Franta Anýž (1876 – 1934), návrhář a výrobce kovových uměleckých předmětů a svítidel, měl společný ateliér s Prokopem Nováčkem. Spolupracoval s předními architekty jako byli např.  J. Kotěra, A. Balšánek, O. Polívka, J. Fanta , J. Gočár,  Fr. Roith aj. Interiérové vybavení (kovové tepané mříže, lustry, kandelábry) dle jeho návrhů se nacházely v četných dobových novostavbách (Obecní dům v Praze, Národní dům na Smíchově, Vinohradské divadlo, divadlo v Plzni, Městská knihovna v Praze, byt primátora, radnice a posléze i budova Živnostenské banky na Příkopech). Pro pražský Svatovítský chrám zhotovil stříbrný relikviář. Pro mohylu Míru u Slavkova  monumentální Ukřižování. V r. 1908 byl v Praze oceněn stříbrnou medailí na výstavě Architektura a inženýrství. Od r. 1911 se zabýval výrobou elektrických svítidel pro domácnosti. K tomuto účelu vznikaly zejména ve 20. letech 20. stol. firemní vzorkové prodejny (Praha,  Brno, Ostrava, Bratislava a Teplice). Od r. 1926 jeho slévárna, v té době největší v Evropě, realizovala velké zakázky předních sochařů a architektů a takřka všechny významné bronzové plastiky a reliéfy, např. socha prezidenta Masaryka, prezidenta Wilsona, Myslbekova socha Krista pro Hannauerovu hrobku, Bílkova socha pro hrob Otokara Březiny, sochy zavraždění sv. Václava a českých patronů pro Starou Boleslav podle modelů Vosmíka, bronzová vrata do pražského Svatovítského chrámu dle návrhu sochaře O. Španiela, socha Motocyklového závodníka sochaře Švece aj. Počátkem 20. let 20. stol. navrhoval podstatnou část svítidel jeho syn Jaroslav a to pod zn. IAS - Ing. Anýž Svítidla. Od r. 1932 nesla firma název FRANTA ANÝŽ A SPOL. Po smrti Franty Anýže byla slévárna vedena společně jeho syny Jaroslavem a Františkem. Firma zanikla v r. 1948, kdy byla včleněna do závodů Zukov. Obnova budovy Rudolfina proběhla v letech 1990 - 92 podle projektu arch. Karla Pragera, kterou realizovala Konstruktiva Praha. Příprava probíhala již před revolucí. O rehabilitaci budovy s obnovou předělených výstavních sálů v severní části budovy a tedy i s odstraněním vloženého schodiště bylo rozhodnuto na Úřadu České vlády v létě 1989. K přestavbě Rudolfina pro Parlament - Poslaneckou sněmovnu došlo v několika etapách. První v letech 1919 - 20 vedl arch. Václav Roštlapil. Druhá probíhala v letech 1922 - 32 pod vedením arch. Rudolfa Kříženeckého (ze které pravděpodobně pochází schodiště),  dokončené r. 1934.