bibliofilie, barevná kombinovaná technika – 5 ks, ruční papír, 173/00, 17,5 × 13,1 cm, sign. tužkou UD Boštík, A.T./200, box
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století došlo v práci Václava Boštíka k důležité proměně vztahu malby a kresby. Kresba, která hrála v Boštíkově dosavadní tvorbě, vyjma čtyřicátých let, spíše doprovodnou roli, se stala rovnocenným médiem, nebo dokonce plnila úlohu hlavního inspiračního zdroje maleb. Václav Boštík popisoval v tomto období malbu a kresbu jako totožné prostředky pro vyjádření prostoru a světla v dvourozměrné ploše díla, jež není možné od sebe odlišit. Motivy jeho děl v tomto období se prolínají a vzájemně prostupují jak v malbách, kresbách, tak v grafických listech. Týká se to také pěti Boštíkových grafických listů pro bibliofilní vydání povídky Večerní mraky Hermanna Hesseho vydané v roce 1989. Drobné grafické práce zachycují v malém formátu motivy mlhovin, mraků, s důležitým tématem dělení a počátku, plného a prázdného, rozostřeného a pevného tvaru, kterými se Boštík zabýval paralelně ve svém malířském díle. Hmota světla, která v malbách získávala na monumentalitě, si v komorním formátu uchovala svoji přesvědčivost a získala navíc určitou niternost a intimní vyznění. dohromady