Preisler Jan 1872–1918

Portrét, 1894–95

olej, plátno, deska, rám, 40 × 33 cm, sign. na rubu tužkou „Stará práce mého manžela B. Preislerová“ Odborně konzultováno s PhDr. Petrem Wittlichem, CSc., PhDr. Šárkou Leubnerovou.
Ačkoliv se portrét objevuje ve výtvarném odkazu Jana Preislera od juvenilií až po pozdní rodinné malby, nebývá tento klíčový autor uváděn mezi významnými aktéry této disciplíny. Přitom hlava, tvář a hloubavý výraz bytostí na jeho pracích jsou skutečným emblémem symbolismu. Když jako patnáctiletý rozpoznaný talent vstoupil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze k profesoru Františku Ženíškovi, netušil, že právě tam bude jednou v téže vůdčí pozici. První pražská léta znamenala poměřování sil třeba se spolužákem Karlem Špillarem, s nímž později vyznával obdobnou estetiku obrazu v souběhu vlivů pozdního novoromantismu, secese a symbolismu, z nějž ho silně ovlivnil Hans Marées a Puvis de Chavannes. Rané portréty kolegů malířů Bořivoje Müllera nebo Josefa Petra jsou namalovány s realistickou přesností, v tlumeném akademickém koloritu, avšak již s jistou nedefinovatelnou aurou osudovosti údělu umělce. Vznikaly v kvasné době prvních výstav Spolku Mánes a ještě předtím. Snad žádný z portrétů není datován, avšak vývojovou řadu lze dovodit dle zvolených výrazových prostředků, štětcového rukopisu, koloritu a aranžmá. Soudím, že tento trochu sentimentální obraz s pozůstalostním razítkem pochází ještě z poloviny devadesátých let, nejspíše z let 1895–96, není již asketicky tmavý jako ony předešlé, ale nemá ještě jistotu maleb období kolem roku 1900, jak ukazuje třeba Portrét paní Preislerové z Moravské galerie v Brně nebo autoportréty. Ještě modernější pojetí podobizny uplatnil ve stroze civilním portrétu mladého architekta Josefa Gočára, předjímající až Novou věcnost. Mimořádným dílem je nakonec portrét syna, obraz rovnocenný Renoirovi či Manetovi, kdy vskutku zahlédáme světovost velikého českého malíře. Tyto obrazy se ovšem rodily z dobrého zdravého základu řemesla a bystrého odhadu psychologie osobnosti portrétovaného, jak konečně přesvědčivě vidíme právě zde.